E 170 Uhličitan vápenatý (Cl pigment bílý 18); (i) Uhličitan vápenatý (ii) Hydrogenuhličitan vápenatý
Kategorie: barviva, protispékavé látky, stabilizátory
Uhličitan vápenatý je bílý krystalický prášek, který se vyskytuje v mnoha nerostech, například ve křídě, vápenci a mramoru. Jako přídatná látka v potravinách se však často používá syntetický uhličitan vápenatý. Uhličitany vápenaté mají mnoho použití v potravinářském průmyslu: plnidla žvýkaček a kypřících prášků, zpevňující látky, protispékavé látky, dále upravují pH, účinkují jako nosiče a stabilizátory a zlepšují těsto. Používají se také při povrchové úpravě dražé a podobných cukrovinek. V cukrovinkách nahrazují barvivo oxid titaničitý (E 171). Hydrogenuhličitan sodný upravuje pH při výrobě kakaového prášku holandského typu.
Při konzumaci dávek, které lze předpokládat při použití uhličitanu vápenatého jako přídatné látky, nejsou známy žádné nežádoucí účinky. Ve vyšších množstvích může docházet k nadýmání a zácpě, eventuálně i k dalším problémům. Uhličitan vápenatý se používá pro zmírnění pálení žáhy a jako zdroj vápníku se využívá k obohacování potravin jako potravní doplněk.
Vápník: Většina lidí západní civilizace trpí nedostatkem vápníku. Vápník je nutný pro zdravé kosti a zuby, zpomaluje postupné odvápnění kostí (osteoporózu), podporuje stahování svalů včetně srdce, napomáhá správnému srážení krve, přenosu nervových impulsů a hojení ran. Přírodními zdroji vápníku jsou rybičky konzumované s měkkými kostmi, brokolice a mandle. Mléko a mléčné výrobky jsou často doporučovány jako nejbohatší zdroje vápníku. Pokud dodáváte tělu vápník v podobě minerálních doplňků, musíte dbát na současný přísun hořčíku (v množství minimálně polovičním). Tělo také není schopno absorbovat vápník bez vitaminu D.
Pozn. Zpracováno ve spolupráci s odbornou poradkyní CEFF Dr. Terezou Vrbovou dle knihy Víme, co jíme aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách.